Komentáře

Zobrazit vše (5508)
Zobrazit starší komentáře

1001 karel karel | 27. září 2007 v 15:21 | Reagovat

Takže Ćeskoslovensko vám leželo vždycky v žaludku, umělý stát, a přitom byl více demokratický než celé slavné Polsko. Pokud jde o území tak pořád máte málo, jednou ždobnete do Němců, podruhé do Rusů, Těšínsko a půl Slovenska, pak se nedivte, že dostanete po uších, jste nenapravitelní.

1002 ila ila | E-mail | 27. září 2007 v 16:16 | Reagovat

NADÁLE  si čtu vaše přispěvky a nic se nezměnilo,1972jsem byla svědkem jak učitelka vJESENÍKÁCH   SE  nařkla mou matku stoho že mluví po našemu já ještě školou povinná nechapala proč na nás učitelka křičí ,rodiče pocházejí od Těšína ,NECHTE POLOKI POLOKAMI A NEZABIJEJTE ČESKOU HRDOST OPRAVDU KECAMI naši dědové si to nezaslouží,stále jsou živene  zatím ....

1003 Dan Dan | 27. září 2007 v 19:17 | Reagovat

re 998 a 999 genomen, 27.9.2007 13:09

Je dobre, ze vecne vysvetlujes to, o cem ceska skola urputne mlci a nekdy dokonce zakum predklada bludy.

Doufejme, ze se nad tim Karel a dalsi zamysli.

1004 genomen genomen | 27. září 2007 v 20:59 | Reagovat

re 1001 Karel.

Polsku nikdy v moderních dějinách Československo v žaludku neleželo ! To co bylo kamenem úrazů, bylo chování Beneše vůči Polsku. Cituji co napsal Pilsudski na českou intervenci v r.1919:

" Z Čechy jsme měli dvě sporné otázky: o východní Slezsko, yvláště Těšínské a uzemí Oravy. Tyto kraje byly obydleny čístě Poláky o hlubokém národním cítění. Hluboce jsem věřil ujíštěním TGM  a pražské vlády, kteří mne ujíšťovali několikkrát o bezesporné náležitosti těchto krajin Polsku. Nechal jsem tam proto na obránu pouze mallé strážní oddíly. Považuji tuto nečekanou agresi za nepopsatelnou zradu české strany.

Kdo byl před válkou více demokratický to se právě musíte zeptat jiných narodnosti než české. Kdo do koho ždobal to také plyne z historie. Polsko bylo tří krát rozděleno medzi Němce, Rusko a Rakousko a po 123 letech si do něj ždoblo Československo. A jestli dostali Polácio po uších to nevím, poněvaď české agrese byla zastavena u Skoczova v "sedmidenní válce" s desetitisicovou českou armádou . Na straně polské bylo několik stražních oddílu a měli dva kanony tažené koňmi. Nebyl dobyt cíl - Bielsko.

1005 zaolziakin zaolziakin | 27. září 2007 v 22:05 | Reagovat

Już tylko 4 dni płaci login i hasło na www.Amory.pl

Nie wierz wszystkiemu co widzisz popatrz na www.amory.pl

login:

Sympathie

hasło:

ukd7jya4eaktpm

do końca września

Lub pisemnie na MAK PO BOX 97 Czeski Cieszyn 737 01

1006 ivana ivana | 28. září 2007 v 8:51 | Reagovat

Beno 25.09.2007 22:00 hrabinska.silesnet.net

Ivo..

Boze, jak si trapna.. Svet nevidel! Zaironizuji si trochu. Mensina se presouva do Krumlova a Budejic. At zije Slezsky Krumlov! Jak vyborny je Budejovicky Budvar ve Slezskych Budejovicich v Jiznich Cechach. Zdravime vsechny trapne obcany Tesina. Ceskeho? Snad ne..

1007 ivana ivana | 28. září 2007 v 9:08 | Reagovat

beňo

ty neznat carki i chacki byt debil aspon napsala swoje cz sz rz priste zapamatowat jak tu htit psasala

1008 Patalijaa Patalijaa | E-mail | 28. září 2007 v 9:44 | Reagovat

Jsem take Polak a musím dodat že stejně jako tesín nám patrilo Mongolsko a další přidružené republiky stejně tak Vietnamci jsou naši lide. Tem se začaly z čehuv šikmič oči.

1009 Bujok Bujok | E-mail | 28. září 2007 v 9:47 | Reagovat

Fandil jsem polakum, ale vidím že je měli sověti sežrat uplně

1010 hrčavský hrčavský | E-mail | 28. září 2007 v 9:54 | Reagovat

Genomene je vidět že ti rodiče před spaním moc vyprávěli pohádky, žiješ v nich i nadále takže dobrou noc. Polští rytíři zvítězili i nad jinými draky než představovala česká armáda. Dobrou noc, spi sladce

1011 krištof krištof | E-mail | 28. září 2007 v 10:11 | Reagovat

Genomene alias Kaszperze, co s tebou, robiš nám ostudu. není ti hanba? My vime že polacy tu byli už před Adamem a Ewu. Teraz je jich tu jen hrstka. Vím a znám vaš intelekt a jsem tež pro to, aby byly dvojjazyčné názvy. Časym se možná naučite i jazyk země ve které žijete. Romi už to pochopili.

1012 genomen genomen | 28. září 2007 v 15:12 | Reagovat

Krištofe, tvůj intelekt tě podvedl. Nejsem Kaszper - ten se nebude

s tebou a tvou ironii špinit. Nic jsi nepochopil, některým Romům nesáhaš ani po kotníky. Já znám češtinu, polštinu, ruštinu, po našymu, ale k čemu mi to bylo,když politik podvodnik ze mne "udělal

menšínaka. Raději se nauč angličtinu, budeš ji brzy potrzebovat. V EU bude mít každý takovou národnost, jaký si opatří pas, ale k tomu budeš potřebovat znat alespoň jeden jazyk - nediskutuj pomoci Evy a Adama a najdí si vlastní ověřené argumenty. Czasym wszystko zrozumiesz !

1013 genomen genomen | 28. září 2007 v 15:39 | Reagovat

Hrčavský, české vojska si nezavojančily skoro od Bílé hory. Šnejdárek ,bez vypovězení vojny vpadl do Polska, poněvadž věděl, že taková příležitost už nebude. Poláci valčili tehdy z bolševíky a vyhráli 18. nejdůležitější válku v dějinách světa.Zachranili Evropu před komunisty ještě za Lenina :Myslíš, že bolševíci by se zastavili před Prahou ?

Nebo, že by je zastavil Šnejdárek, když se mu nepodařilo dobyt ani Bielsko? Vojenskou pomoc z Francie zastavovali "Češíˇ" v Bohumíně,

a vojenské pomoc mďarské v síle 16000 mužů nedovolili projit přes Slovensko. Nespí sládce, poštuduj trochu historii, před spaním mi rodiče nic nemuseli vyprávět, já jsem si to sám přečetl a bylo to čtení / o polské historii / pro můj další růst moc poučné.

O uspaných rytiřích mají oba národy své legendy, ale v české jeskyni vyvěrá asi rajský plyn !!

1014 genomen genomen | 28. září 2007 v 15:45 | Reagovat

Bujok, fandit "vítězům" není žádný problém. To dělají jen intelektuálně

podprůměrní a takové "Těšínská otázka" nepotřebuje, jsou dokonce nežádouci !!

1015 genomen genomen | 28. září 2007 v 15:50 | Reagovat

Patalijaa, Větnamci skutečně se začinají asimilovat. Zatím znám

Ky Su čana a pochází z Kysuce a tudíž není autochton !!

1016 genomen genomen | 28. září 2007 v 15:55 | Reagovat

Ivana, ty neznáš jazyk bez čárek, myslím že angličtina je světovější a dokonce znám jedno již použivané slovo i jeho význam - shop /šop/ -

znamená - jedna šopa vedle druhé .

1017 rita rita | 28. září 2007 v 17:25 | Reagovat

zaolziakin , a może tak jakiś e-MAK?

1018 karel karel | 28. září 2007 v 17:57 | Reagovat

To 1012

Jako genomen k nám promlouvá talentovaný historik Bohdan  Malysz z Rady Poláků, má čerstvé školní vědomosti z polské vysoké školy.

1019 Radek Radek | 28. září 2007 v 18:34 | Reagovat

Karle, Rada Poláků již několik let neexistuje. Bohdan Malysz tudíž není jejím členem.

Není ani členem Rady Kongresu Poláků v ČR a v této diskuzi vystupuje pod svým vlastním jménem.

1020 genomen genomen | 28. září 2007 v 20:22 | Reagovat

Karle, nejsem Bohdan Malysz a už vůbec talentovaný historik, jsem obyčejný autochton, který se zajíma o pravdivou historii svého domova. Kdyby tě v české škole učili faktickou historii Těšínského Slezska, mohl si teď se mnou diskutovat a ne hádat moje jméno. Je stejně bezvýznamné jako tvoje.

1021 genomen genomen | 28. září 2007 v 20:29 | Reagovat

Radku, Kongres Poláků existuje, ale spíše formálně, poněvadž v Česko-Polské smlouvě z 1992 r.nedostal žádné slovo. Pro nás autochtony ta smlouva je skoro tajná - pokračuje ve smyslu Benešových dekretů a tudíž Beck zůstal fašistou a nám zůstal smrtihlav na čele.

1022 schkoprtok schkoprtok | 29. září 2007 v 15:33 | Reagovat

Schevczík byl můj přítel z Českého Těšína !!

1023 Radek Radek | 1. října 2007 v 10:41 | Reagovat

Článek 8 Smlouvy mezi ČSFR a PR:

(1) Smluvní strany potvrzují, že příslušníci polské národnostní menšiny v České a Slovenské Federativní Republice a příslušníci české a slovenské národnostní menšiny v Polské republice mají právo samostatně, jakož i ve společenství s jinými členy své skupiny svobodně vyjadřovat, uchovávat a rozvíjet svou etnickou, kulturní, jazykovou a náboženskou svébytnost a rozvíjet svou kulturu ve všech směrech bez jakýchkoliv pokusů asimilovat je proti jejich vůli.

Smluvní strany budou respektovat práva a plnit závazky týkající se národnostních menšin v souladu s mezinárodními standardy, zejména evropskými.

(2) Smluvní strany prohlašují, že osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku mají právo samostatně, jakož i ve společenství s jinými členy své skupiny:

- svobodně používat svůj mateřský jazyk v soukromí i na veřejnosti, a - vedle potřeby znát úřední jazyk nebo úřední jazyky příslušného státu - používat svůj mateřský jazyk před státními orgány v souladu s národním zákonodárstvím,

- mít přístup k informacím a rozšiřovat a vyměňovat si je ve svém mateřském jazyce,

- mít přiměřené možnosti výuky svého mateřského jazyka a výuky ve svém mateřském jazyce,

- zakládat a udržovat své vlastní hospodářské, vzdělávací, kulturní a náboženské instituce, organizace a spolky.

(3) Příslušnost k národnostní menšině je věcí osobní volby každého občana. Z této příslušnosti mu nemůže vyplývat žádné znevýhodnění.

(4) Příslušnost k národnostní menšině nezbavuje občana povinnosti vystupovat loajálně vůči svému státu, dodržovat jeho právní předpisy a užívat svá práva v souladu s národním zákonodárstvím.

1024 genom genom | 1. října 2007 v 13:32 | Reagovat

Radku, to je všechno pěkné na papíře. Malínky příklad ze skutečnosti : Jeden z inženýrů na šachtě , absolvent AGH v Krakově, někdy mluvil polsky ze svými kolegy. Nikdo z Poláků se naopovažil mluvit polsky na raportech, byl by to asi jeho konec. Za přátelskou rozmluvu ze svými kolegy mu česká část řízení říkala : Ten Tadeusz DUPA, polský šlechtic !!

1025 genom genom | 1. října 2007 v 14:16 | Reagovat

Teď seriozněji ke smlouvě :.... v souladu s mezinárodními standardy, zejména evropskými. Použití Benešových dekrétů na místní Poláky, kterým byl zabaven jejich májetek asi za miliony dolárů, a dosud nebyl navrácen. Jak mohl Beneš použit na místní Poláky princip -kolektivní viny- Přece nikdo z místních Poláků nepřepadl Československo - Beneš je sám po různých podvodných tazích sám odevzdal, tak jak to udělal před Mnichovem. Polské vojsko vstoupilo v r.1938 bez boje na Těšínsko ! Když někdo z Kongresu Polakow se jenom zeptal Klause na tento problém, dostal odpověď : "To není ve všeobecném zájmu" - 60. let po válce není zájem urovnat vztahy na demokratické. Kolik se těch polsko-českých smluv už od konce války podepsalo, a polská diplomacie neumí / nechce/ ve vstazích udělat trochu pořádek.

Dále...zakládat a udržovat své vlastní hospodářské, vzdělávací, kulturní a náboženské instituce, organizace a spolky. Za co ? Máme se zase skládat jak za dob Macierzy Szkolnej? Přece "nejsou peníze" na polské nápis. Jak mohou být na něco většího ?

Stalin mohl lehce Benešovy Dekrety vůči Polákům zrušit ! Neučinil tak, poněvadž Beneš měl velké zásluhy u Stalina, a jeho anální horolezectví je zapsáno ve stenogramech rozmluv Stalin-Beneš.

Beneš tam donášel na polskou londýnskou vládu, aby získal diplomatické body. Diplomacie je "umění možného", ale ne nemožným,podvodným a nedemokratickým způsobem. Historie musí mít sloní paměť, aby tyto "demokraty" zachovala v paměti.

1026 aleš aleš | 1. října 2007 v 16:50 | Reagovat

Pro 1025

Dolar kLesá !

1027 mangen mangen | 1. října 2007 v 19:19 | Reagovat

Pane Vrchovský, četl jsem jiné Vaše články, které vyvolaly různé diskuse. Ty, které jsem četl jste usměrňoval, nebo alespoň jste vyslovil svůj názor. V článku o polských nápisech při pečlivém prohlížení jsem Váš názor nepotkal ! A myslím, že na tu "žumpu" bylo třeba! Oficiálně na téma nápisů se věc zase zbagatelizovala, poněvadž byly zničeny p o l s k é nápisy, a i když připustíme, že pachatele byli chudí duchem, ještě při té chudobě jim zbylo pár neuronů, které dovedly rozeznat polštinu od češtiny. Nebo to byl jenom protipolský instinkt ? Chudí duchem v tomto případě byli ještě nacionalisté. V případě nacionalismu, by se Brusel třeba zlobil, a tak nedošlo k žádnému porušení česko-polské smlouvy,

a naše vztahy na Těšínsku jsou nadále v z o r n é !!

1028 genom genom | 2. října 2007 v 9:56 | Reagovat

Polské nápisy to je jenom malinka epizoda v dějinách Těšínska. Je třeba se na polsko-české soužití zde podívat ze širšího hlediska.

Freud tvrdil, že kultura to je součet vzájemných ohledů / skrupulow/.

U nás, stejně jako v Polsku, je mnoho politiků ve vládě a také obyčejných lidí, kteří žádné ohledy nemají, kteří pro svou stránu a také pro sebe, jsou schopni jít přez mrtvoly. Proto kultura i morálka začíná  mít ve společnosti marginální význam. Teprve v rozvinuté, vyzralé společnosti solidarita kompensuje třídní a stranickou nevraživost a bezohlednost. Jen vstup do vyzralejší společnosti-

EU umožnil realizaci polských nápisů, poněvadž naše společnost dosud k rozvinutým určitě nepatří a z nynějšími politiky ještě dlouho patřit nebude. Na Albrechtice mohu zapomenout, ale "opření" Československa o Bielsko stále pamatuji !!

1029 czytelnik czytelnik | 2. října 2007 v 14:17 | Reagovat

V úterním / 2.10 / " Glosie Ludu" je fotografie vjezdové tabule ve slovenské vesnici JARABINA - a tabule je ve slovenštině a ukrainštině. Ani jeden není znehodnocen "slaboduchými občany".

Vesnice JARABINA je vzdálená 150 km od ukrainské hranice. Slováci jsou asi dále, než většinoví občané Těšínska ?!

1030 ivana ivana | 2. října 2007 v 19:06 | Reagovat

191/1994 Z.z.

ZÁKON

NÁRODNEJ RADY SLOVENSKEJ REPUBLIKY

zo 7. júla 1994

o označovaní obcí v jazyku národnostných menšín

Národná rada Slovenskej republiky sa uzniesla na tomto zákone:

§ 1

(1) Obce, v ktorých príslušníci národnostnej menšiny tvoria najmenej 20% obyvateľstva (ďalej len "obec"), sa označujú v jazyku národnostnej menšiny na samostatných dopravných značkách označujúcich začiatok obce a koniec obce.

(2) Dopravné značky podľa odseku 1 sa umiestňujú pod dopravnými značkami s názvom obce, ktorý sa uvádza vždy v úradnom jazyku.1)

1031 Ivana Ivana | 2. října 2007 v 19:52 | Reagovat

184/1999 Z. z.

Zákon NR SR

z 10. júla 1999

o používaní jazykov národnostných menšín

Národná rada Slovenskej republiky,

vychádzajúc z Ústavy Slovenskej republiky a medzinárodných dohôd, ktorými je Slovenská republika viazaná,

rešpektujúc ochranu a rozvoj základných práv a slobôd občanov Slovenskej republiky, ktorí sú osobami patriacimi k národnostnej menšine,

prihliadajúc na doteraz existujúce platné zákony upravujúce používanie jazykov národnostných menšín,

uznávajúc a oceňujúc význam materinských jazykov občanov Slovenskej republiky, ktorí sú osobami patriacimi k národnostnej menšine, ako prejav kultúrneho bohatstva štátu,

majúc na zreteli vytvorenie demokratickej, tolerantnej a prosperujúcej spoločnosti v podmienkach integrujúceho sa Európskeho spoločenstva,

uvedomujúc si, že slovenský jazyk je štátnym jazykom  Slovenskej republiky a je želateľné ustanoviť používanie jazykov občanov Slovenskej republiky, ktorí sú osobami patriacimi k národnostnej menšine,

uzniesla sa na tomto zákone:

§ 1

Občan Slovenskej republiky, ktorý je osobou patriacou k národnostnej menšine, má právo okrem štátneho jazyka1/ používať jazyk národnostnej menšiny 1/ § 1 ods. 4 zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 270/1995 Z. z. o štátnom jazyku Slovenskej republiky.

/ďalej len “jazyk menšiny”/. Účelom tohto zákona je ustanoviť v  nadväznosti na osobitné zákony2/ pravidlá používania jazyka menšiny aj v úradnom styku.

§ 2

(1) Ak občania Slovenskej republiky, ktorí sú osobami patriacimi k národnostnej menšine, tvoria podľa posledného sčítania obyvateľov v obci najmenej 20 % obyvateľstva, môžu v tejto obci používať v úradnom styku jazyk menšiny.

1032 Ivana Ivana | 2. října 2007 v 20:05 | Reagovat

RAKOUSKO

II. SPOLKOVÝ ZÁKON O NÁRODNOSTNÍCH MENŠINÁCH (1976/396)

    Spolkový zákon o národnostních menšinách (dále jen zákon) platí od 1. 2. 1977 a skládá se ze šesti částí:

I.    Všeobecná ustanovení

II.    Rady národnostních menšin

III.    Pomoc národnostním menšinách

IV.    Topografická (místopisná) označení

V.    Úřední jazyk

VI.    Závěrečná ustanovení

Zákon v §1 odst. 1 stanoví:

„Národnostní menšiny v Rakousku a k nim patřící občané jsou pod ochranou zákona, existence národnostních menšin a jejich kompaktnost je garantována. Jejich jazyk a

národnost se musí ctít. Každý občan, jak to vyplývá z § 1 odst. 4, se o příslušnosti k určité národnostní menšině může svobodně rozhodnout, přičemž nikdo není povinen svoji příslušnost ke kterékoliv menšině dokazovat. Příslušnost k menšině zároveň nemůže být

občanovi na újmu ve vztahu k jeho právům.“

Zákon ve své I. části dále v § 1 odst. 2 vymezuje pojem národnostní menšiny následujícím způsobem:

Národnostními menšinami v souladu s tímto spolkovým zákonem jsou skupiny rakouských občanů žijících na určitých částech území spolku, jejichž rodným jazykem není němčina a které tvoří osobitou národnost.“

    Důležitým ustanovením I. části zákona, které má zásadní vliv na interpretaci a aplikaci jeho ostatních částí, je §2. Toto ustanovení zmocňuje spolkovou vládu, po konzultacích s příslušnými zemskými vládami a po souhlase Hlavního výboru národní rady

vydat nařízení, ve kterých určí:

1.    národnostní menšiny, pro které se vytvoří rada národnostní menšiny a počet jejích členů,

2.    části území, ve kterých budou topografické názvy dvojjazyčné, z důvodu poměrně značného (jedna čtvrtina) počtu tam žijících příslušníků národnostní menšiny,

3.    instituce a úřady, ve kterých se vedle německého jazyka připouští používání jazyka národnostní menšiny jako úředního za podmínky, že právo

4.    používat tento jazyk může být výjimečně dané jen určitým osobám anebo ohraničené jen na určené záležitosti.

Zákon dále stanoví, že při vydávání těchto nařízení a také při poskytování pomoci národnostním menšinám podle III. části se musí brát zřetel na existující mezinárodní závazky. Kromě toho je nezbytné posuzovat početnost a rozmístění příslušníků národnostní menšiny na území, jejich kvantitativní poměr k ostatním rakouským občanům v daném regionu a jejich specifické potřeby a zájmy. Podle zákona jsou pro posuzování těchto kritérií rozhodující výsledky oficiální statistické evidence.

1033 Ivana Ivana | 2. října 2007 v 20:24 | Reagovat

Ještě k Rakousku .j    Jak bylo již výše uvedeno, ve IV. části se zákon zabývá otázkou dvojjazyčných místopisných názvů. Podle § 12 se na hranicích jednotlivých částí území určených nařízením spolkové vlády ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona označení a názvy místopisného charakteru provádějí v německém jazyce a současně v jazyce příslušné národnostní menšiny. Zákon zároveň požaduje nezbytnost přesného označení oblastí, ve kterých je povinné používání dvojjazyčných označení, a zdůrazňuje, že tato povinnost se nevztahuje na oblasti nacházející se za hranicemi stanovených částí teritoria.

Používání jazyka menšiny v úředním styku blíže upravuje V. část zákona. Její ustanovení velmi podrobně upravují zásady používání jazyka národnostní menšiny v institucích určených podle tohoto zákona nařízením spolkové vlády.

    Zákon v § 13 umožňuje použít jazyk národnostní menšiny i v jiných než pro to určených institucích a úřadech, pokud jejich pracovníci jazyk menšiny ovládají a pokud to ulehčuje styk s občany. Zároveň zákon stanoví, že nikdo nemá právo nepodřídit se úřednímu úkonu nebo odmítnout úřední úkon některého orgánu vládou určeného úřadu, který koná svou povinnost, jen proto, že tento úřední úkon nebyl provedený v jazyce menšiny (§ 13 odst. 2

Při soudním a též správním řízení je povinností osoby, která chce vystupovat v jazyce národnostní menšiny, bezodkladně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu. Povinnost takového oznámení odpadá v případě, že řízení bylo zahájeno na základě žádosti podané v jazyce národnostní menšiny (§ 15 odst. 1). Příslušný orgán je potom povinný zabezpečit všechny zákonem stanovené náležitosti – dvojjazyčnost řízení, tlumočníka, dvojjazyčné vyhotovení poznámek, protokolů, usnesení a nařízení, překlady zákonem stanovených podkladů z jazyka národnostní menšiny do němčiny apod.

k Rakousku :

1034 Ivana Ivana | 2. října 2007 v 20:27 | Reagovat

Prosím vás, toto jsem našla o Slovensku  a Rakousku, může mi to nějaký odborník vysvětlit. Děkuji předem.

1035 Adam Adam | 2. října 2007 v 20:55 | Reagovat

Tak v Rakousku mají příslušníci menšiny možnost dvojjazyčného soudního či správního řízení. Kežby i u nás byl pro něco takového dostatek politické vůle...

1036 Ivana Ivana | 2. října 2007 v 22:10 | Reagovat

Adame, asi mi nechcete rozumět, jde o to, že v těchto zemích je stanovené minimální % obyvatel menšinového jazyka v obci  více než dvojnásobně vyšší než v ĆR, také v Polsku je to 20 %.Pozorně si jejcih zákony přečtěte.

1037 ivana ivana | 3. října 2007 v 9:30 | Reagovat

Ze sčítání lidu v roce 2001 vychází, že 20 % hranici na Karvinsku splńují:

Horní Suchá ., Chotěbuz, Stonava a Albrechtice.

Český Těšín má pouze 16.1 %, Těrlicko 12.9 %.

U obcí na  bývalém okrese Frýdek - Místek většina z nich přesahuje 20 %.

Třinec má 17.7 %, Hnojník 11.5 %, Mosty  18.2 %, Střítež 18.8 %

1038 Adam Adam | 3. října 2007 v 14:07 | Reagovat

Ivano, v Polsku, Slovensku či Rakousku asi mají početnější menšiny v obcích a tak je 20-procentní hranice pro menšinu dostačující. Nemám přehled, jaký názor mají tamější občané deklarující jinou národnost než je většinová.

U nás tato hranice dostačující nebyla, co je vidět i z Tvého výčtu, hodně obcí by na ní už dnes nedosáhlo a tak asi proto to bylo  v roce 2001 změněno.

1039 Bodlina Bodlina | 3. října 2007 v 15:24 | Reagovat

Adame, máš pozoruhodné myšlenkové pochody. Takže podle tebe tam, kde menšina je pod 10% je třeba dát do zákona hranici 5%, kde je menšina pod 5% má být v zákoně hranice 1% atd.? Aby byla cit.: "hranice pro menšinu dostačující"? Hmm...

1040 Adam Adam | 3. října 2007 v 16:11 | Reagovat

Bodlino, nezáleží jen na menšinách, ale rovněž na většinové společnosti, na kolik chce mít ve svým státě společnost multikulturní a pestrou... Nevidím jiný důvod pro snížení této hranice, než ten, co jsem napsal, proto mé myšlení nepovažuji nijak za pozoruhodné. Znáš možná jiný?

1041 genom genom | 3. října 2007 v 20:02 | Reagovat

Bodlino, Beneš dostal od mocnosti po první světové válce polské většinové uzemí Těšínska darem. Beneš se oháněl různými falešnými tvrzeními o historickém území České Koruny, až nakonec mu většina národa uvěřila. Český historik Tomáš Krestlik tvrdí, že uvěřit "historickému uzemí" , to znamená provést "zhmotnělé násili".

První republika vedla takovou politiku, aby zdanlivě demokratická politika způsobila kolonizaci. Počet Poláků se natolik zmenšil, že z původní absolutní většiny je dnes menšina nedosahující ani 20% !!

Historici v EU znají dějiny a tak 20% hranice by byla pro asimilaci tak hrdého národa jak Poláci velmi podezřelá. Poláci by zmizeli z Těšínska jako menšína. Proto stanovili hranici 10%, aby se v tom nikdo nešťoural a mohli klidně dál pokračovat v Benešovské politice vůči menšinám. Přečtěte si všichni z internetu v časopisu

Prostor Revue-Tomáš Krestlik: Co jsme v učebnicích dějepisu nenašli..Budete se divit kolik nepravosti bylo napachano v české historii a čemu všemu český národ uvěřil a věří dodnes !!

1042 Adam Adam | 3. října 2007 v 20:59 | Reagovat

http://www.cs-magazin.com/2007-10/view.php?article=articles/cs071002.htm

1043 Bodlina Bodlina | 3. října 2007 v 23:58 | Reagovat

Kontrolní otázka pro Adama: Když v obci s tisícem obyvatel bude pět členů národnostní menšiny, jaká bude DOSTAČUJÍCÍ HRANICE pro tuto národnostní menšinu?  : - )

genom: Beneš dostal od mocnosti po první světové válce polské většinové uzemí Těšínska darem.

Hmmm hoši, máte to holt pomotané.

1044 ivana ivana | 4. října 2007 v 7:58 | Reagovat

Tomáš Krystlík v MFD zkresluje význam německé okupace

Nemohu mlčet, nemohu některé věci nechat bez povšimnutí, píše Otto Drexler. Historie je ohromná, je to obrovský prostor, stejně tak velká svoboda. Umožňuje různé pohledy, různá stanoviska, různé pravdy, čím víc je historie vzdálenější, tím těch stanovisek je více, poněvadž je více také materiálu, který umožňuje tu onu svobodu hodnocení historie. Ovšem vše má své meze, a ty občas někdo nedodržuje. A tak se stává, že historie je občas znásilňována, nikoliv za účelem hledání jakési pravdy, nýbrž za účelem jiným, kterému ta daná znásilněná historie má posloužit jako nástroj. Empirie vždy souvisí se spekulací, tudíž nelze na empirii stavět nový základ, protože empirie se nikdy neděje bez spekulace, mnohdy se na celé spekulaci vytváří empirie – to je případ, o kterém budu psát.

Myslel jsem, že letošní výročí začátku okupace Čech a Moravy přejdu mlčením, protože různých výročí již mám celkem dost; tak jsem si vyslechl, respektive přečetl, pár komentářů k tomuto výročí – ničím mě nepřekvapily, jen shrnuly tehdejší události. Ale stalo se, co mě překvapilo: Psal se letošní březen 16, do rukou se mi dostalo čtvrteční vydání MF DNES a v něm článek Tomáše Krystlíka, jak zdá se mi, spolu s E. Mandlerem hlavního odborníka MF DNES na moderní dějiny české. Okamžitě mi prošlo na mysl, co na následujících řádcích autora, který byl již předčasem Národní stranou označen za kolaboranta, může být. To, co jsem od pana Krystlíka přečetl, mně nijak nepřekvapilo, v podstatě novinářskou práci T. Krystlíka mohu obdivovat, protože takto manipulovat s fakty a přitom vlastně neříci lež, to oceňuji. Já bych však doporučoval spíše jiná témata, s kterými by mohl pan Krystlík manipulovat, protože to, o čem píše T. Krystlík, u toho přestává být legrace. Možná si neuvědomuje kolik toho svými články ničí, že jeho práce je ve výsledku především psychologická.

1045 ivana ivana | 4. října 2007 v 8:02 | Reagovat

Pro Genomena, vybral jste si pěkný vzor, článek, jehož část jsem tady zveřejnila pokračuje na Britských listech. I vy, Genomene, nenávidíte naše prezidenty Masaryka, Beneše, Klause.

Určitě vysokou úroveń mají 2in1!

1046 ivana ivana | 4. října 2007 v 8:03 | Reagovat

Anebo genome?

1047 ivana ivana | 4. října 2007 v 8:18 | Reagovat

To  genom :

A ještě si zkusím zateoretizovat, kdyby po 1. světové válce území až po Bielso Biala  připadlo k tehdejšímu Československu, dnes České republice, myslím si, že by na tomto území žijící většinové  polské obyvatelstvo  bylo se svou novou vlastí velmi spokojeno, a žádné národnostní spory by zde nebyly. Obyvatele Cieszyna toriž rádi vzpomínají na období, kdy patřili k Rakousku Uhersku.

1048 Adam Adam | 4. října 2007 v 8:21 | Reagovat

Bodlino, proč otázka na mne? Ja nevím, spíš se zeptej se příslušníků menšiny v dané obci.

Já si stojím za svým, a když s mým názorem nesouhlasíš, najdi jiný důvod, proč byla hranice v roce 2001 snížena z původních 20 na nynějších 10 procent.

1049 Adam Adam | 4. října 2007 v 8:25 | Reagovat

Ivano, a teď jsou na Těšínsku nějaké národnostní spory či rozpory? To, že většinová společnost má problém s přijetím česko-polských dvojjazyčných nápisů na jazykově a národnostně smíšeném území není přece národnostní spor.

Jako Polák žijící od narození v Českém Těšíně jsem rád, že jsem občanem České republiky a že žiju v České republice.

1050 ivana ivana | 4. října 2007 v 8:51 | Reagovat

To jsi asi světlá výjimka proti tvým spolubratrům, viz předešlá diskuse.

1051 Bodlina Bodlina | 4. října 2007 v 9:59 | Reagovat

Adame, ty jsi tu zavedl problematický výraz DOSTATEČNÁ HRANICE, proto se ptám tebe.

Ono vlastně na té dostatečnosti by nic nebylo (je to věc názoru), kdyby se neporovnávala různá "dostatečnost" v různých místech. To už je totiž o něčem jiném - o tolerantnosti té které společnosti či státu vůči menšinám. A to je vlastně odpověď na tvou otázku proč byla u nás hranice snížena.

Genome, máš-li problém s nějakými mocnostmi, které darovaly něco co jim asi nepatřilo nějakému Benešovi, tak je žaluj u soudu!  : - )

1052 genom genom | 4. října 2007 v 13:03 | Reagovat

To 1044 - Ivano, pišeš - myslím - tedy Ivane, Tvoje myšlenky jsou přílíš obecné, bav se konkrétně v kterých případech Krestlik historii znetvořuje . Abych nebyl rozvláčný a nekonkrétní uvedu jen / zatím /jeden příklad skutečný _ Polsko valčilo o zachránu sebe a Evropy z bolševíky pod Varšavou a vTěšíně byl jen strážní oddíl - to mi vyprávěl otec, který byl členem tohoto oddílu. Šnejdárek z nepoměrně silnějším vojském překročil na rozkaz TGM Olzu a začal sedmidenní válku směrem na Bielsko. U Skočova byl zastaven. Tím by ten "nůž do zad " bojujicímu Polsku mohl skončit.Ale to ještě nestačilo. Francouzka pomoc byla v Bohumíně zadržováná a Maďarská pomoc byla znemožněná . Copak si TGM a Beneš neuvědomovali jako politici, že riskuji výskyt bolševíku v Praze již 25 let před rokem 1945 . Já TGM,Beneše,Klause nemohu nenávidět. Mi konkrétně nic neudělali, jen upozorńují na jejich chyby, které česká historie omlouvá, poněvadž přepisování historie se jím zatím vypláci. O TGM a Benešovi - kniha prof.Patočky!!

1053 genom genom | 4. října 2007 v 13:50 | Reagovat

To 1043 Bodlino, Beneš byl velmi "pilný diplomat" a ještě před ukončením první světové války si obstaraval ve francouzkých politických kruzích vysoké postavení. Před koncem války 28.9.1918 se mu podařilo ovlivnit francouzkého ministra zahraničních věci Pichona, který skoro nic o Těšínsku nevěděl a podepsal z Benešem smlouvu o vytvoření Československa v jeho historických / asi rakousko-uherských/ hranicích. Rakouská hranice / bezesporu nespravedlivá / probíhala skutečně v Bielsku. Po ukončení války se místní občané dohodli, Za Poláky- Polska Rada Narodowa Slaska Cieszynskiego a za Čechy Zemský národní výbor 5 listopadu 1918. že Bielsko,Cieszyn i Frysztat budou v Polsku a Frýdek na české straně. Mezi těmito městy přesnou hranici měly utvořit vlády v Praze a Varšavě. Praha ohlásila okamžitě tuto dohodu za nekompetentní, a v prosinci začala na hranice stahovat legionáře, kteří přejížděli z Francie, Tady se nabízí otázka - proč by měl Beneš souhlasit z rozhodnutím místních orgánu, když měl zajíštěnou pomoc Francie a tím mohl získat i Bielsko ? Polsko na to reagovalo jednáním, ale Beneš stál na své " historické pravdě", aby Polsko dokázalo svou "etnickou pravdu" vyhlasilo ne Těšínsku volby. To způsobilo českou intervenci do Polska, poněvadž na to byla "vhodné! chvíle / Tuchačevskij pod Varšavou a Francie byla netečná kvůli uzavřené smlouvě, že pomůže.. Intervence se však rychle zastavila a spor se musel řešit ve Spaa. Tam měla hlavní slovo Francie a vázaná smlouvou z Benešem rozhodla o hranici na Olze, která jak se ji zdálo je kompromisem. Ten kompromis nepočítal s autochtony a nezajistil jejich práva, které slíboval. Přečti výše odezvu k Polákům !!! Co tedy rozhodlo - boj legionářů - nebo pomoc / dar / Francie.

Prosím o konkrétní rozbor a ukázku kde jsem " pomylený " Budu

vděčen za rozšíření mých "pochybných" obzorů!

1054 genom genom | 4. října 2007 v 14:01 | Reagovat

To 1047 - Ivan(o) máte úplnou pravdu. Císař vždy říkal "moje národy"

a podle toho se choval. To věděl i TGM a ve svých prvních úvahách nikdy nechtěl z Rakousko-uherska odejít. Myslel o federaci. Věděl, že Benešovo Československo nemá z čeho udělat. Bude to mnohonárodnostní bomba úprostřed Evropy ! A že měl pravdu to ukázal mnichov a druhá světová válka. Nakonec o tom svědčí slova jeho syna Jana Masarýka, který si povzdechl " Otec vytvořil Československo, ale prostý lid se měl lépe za Rakousko-uherské monarchie.

1055 genom genom | 4. října 2007 v 14:14 | Reagovat

To 1050, já jsem Polák s českým občanstvím a nikdy mě nenapadlo Těšínsko opustit. Můj otec, aníž opustil rodný dům byl Rakušan, Čech, Polák,němec a zase Čech v osobních papírech. Ve skutečnosti byl z duše Polák a demokrat. Pohrdal škoprtoky, fašisty,komunisty a pak musel umřít . Já jdu v jeho šlepějích a jako důchodce pohrdám

navíc politikáří pravičáky !!

1056 genom genom | 4. října 2007 v 14:27 | Reagovat

To 1051 Bodlino, naše sůdy su spravedlivé - jak to říka Mařenka ve známém havířském vtipu, ale raději bych celou věc řešil ve Štrasburgu. Jako důchodce bych to dělal s velkým spožděním a potom v Česku se říká "co se stalo, to už se neodstane". Praha a Varšava se vlastně o néjaké Těšínsko stará velmi málo. Zůstal bych u soudu asi sám voják v poli - půjčila byste mi asi miliony eur na ten

pokus. Zatím zůstanu u svého - nenávidím přepisovanou !vítěznou" historii.

1057 Bodlina Bodlina | 4. října 2007 v 14:29 | Reagovat

Genome, nepsal jsem nic o tvých obzorech, pochybnými jsi je nazval ty sám.

Mýlíš se v tom, že tady s tebou chci debatovat o historii. Jen jsem se vyjádřil k pojmu dostatečná hranice a tady nevidím žádnou souvislost s historií a tedy ani nechápu tvou reakci.

K historii bych řekl jen toto - stačí si přečíst motto v článku Tomáše Krystlíka.

Mimochodem ty tu zavádíš podobně problematický termín - spravedlivá hranice. Co to je?

1058 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 14:40 | Reagovat

Stejnak si myslím, že ať si každý říká co chce, naše půlka Těšínska je zbytku ČR ukradená a Polsku ještě víc........

1059 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 15:11 | Reagovat

Vzpomněl jsem si na to, co mě říkal děda, když Těšínsko zabrali Poláci. Jako každý správný vítěz, byť dočasný, provedli čistku na vysokých úřednických místech a povyhazovali Čechy, Němce, ale, světe div se, i místní Poláky a ty pak nahradily Poláky " ze staré vlasti". Když se pak tito naši Poláci  dotazovali těch Poláků, co zde byly dosazeni, proč se jim to stalo, tak jim bylo řečeno, že Warszawa jim nevěří a důvěru si musí teprve vybudovat :-)

1060 masculine masculine | 4. října 2007 v 17:40 | Reagovat

jako malé děcko jsem se naučil polsky z večerníčků, leccos polsky i přečtu, pokud to nejsou rychle ujíždějící titulky...nikdy jsem nebyl v komunitě poláků, nikdy jsem se polštinu cíleně neučil...nechápu, že polská komunita žijící na území české republiky neumí základy našeho jazyka aby si byla schopna přečíst alespoň zde propírané nápisy...je to o neschopnosti polské komunity učit se jiný jazyk (kterou bravurně dokazuje v anglii), nebo o akci skupiny polských nacionalistů , kterým čeští populisti skočili na špek? pokud ve mne vyvolává něco rasismus, pak je to ustupování cikánům a jejich plná ústa rasismu a útlaku ze strany majority...pokud ve mne vyvolává něco nacionalismus, pak jsou to snahy polských nacionalistů v českopolském pohraničí...a vše je vydatně dotováno snahou našich neschopných populistických politiků

1061 ivana ivana | 4. října 2007 v 17:52 | Reagovat

K 1059, granite, zabodoval jste, to by si měli naši tvrdí Poláci uvědomit, to je pravda. Moji rodiče měli podobnou zkušenost.

1062 ivana ivana | 4. října 2007 v 18:12 | Reagovat

1052

To jsou pohádky a lidová tvořivost, že vy jste zachránili Evropu před bolševiky.

1063 Bodlina Bodlina | 4. října 2007 v 18:23 | Reagovat

Genome,

protože v době psaní mého posledního příspěvku se objevil tvůj příspěvek [1056], dodám jěště pár slov.

Je mi líto, že jsi nepostřehl smajlíka za mou výzvou k žalobě u soudu. Nejen že bys u toho soudu byl sám, ale navíc bys tam byl všem k smíchu!

Píšeš že jsi důchodce - věkem, životními zkušenostmi by člověk měl dojít až k moudrosti a jako moudrý by se měl umět povznést nad všechny křivdy a ústrky, jinak řečeno měl by se smířit s osudem. Obávám se, že tohle však není tvůj případ, místo moudrosti ti zůstala jen zapšklá nenávist

Odpověz si sám - opravdu byl a je ten život v České republice s těmi Čechy tak zlý a nesnesitelný?

1064 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 19:26 | Reagovat

to Ivana (1061)

Naši Poláci totiž uvěřili tomu, že "polští" Polácí je opravdu přišli zachránit před útiskem Čechoslováku. Tímto obalem, ale chtěli zakrýt to, že měli zájem o uhlí tedy doly, třinecké, bohumínské, fryštátské.. železárny a samozřejmě také chemický průmysl, který byl třeba opět prezentován Bohumínem. Ten zájem o průmyslově vyspělé Těšínské Slezsko je pochopitelný, protože Polsko v té době bylo vlastně zemědělský stát a rozvoj těžkého průmyslu nastal až po 2 sv. válce (např. obrovský železárenský závod u Krakova), stavba nových dolů. Tím, že se Polsko průmyslově pozvedlo přestalo se zajímat i o Těšínské Slezsko, protože uhlí je tu tak na 30-40 let, železárný mají mnohem větší a o chem. průmyslu ani nemluvě. Jen naši někteří Poláci si pořád myslí, že Pilsudskému šlo o zachováni tradic:-), což je ale nesmysl. A kdyby se Těšínsko náhodou opravdu spojilo s polskou části, tak je tamější Poláci stejně nikdy nevezmou za své, protože pro ně je to jenom 40 000 menšina, která se v 38 mil. Polsku ztratí, max by je brali jen jako zajímavý folkloristický úkaz odněkud z periferie.

1065 genom genom | 4. října 2007 v 19:37 | Reagovat

To 1057, Spravedlivá hranice je hranice etnická. Co by si říkal tomu, že by Tvůj dům  i s Tebou někdo zajal a povídal Ti něco, že je to správné, poněvadž ten dům někdy "patřil" jeho vzdálené / desítky nebo stovky let /rodině  dohromady a střídavě s Habsburky.

Nebylo by to podle Krestlika "zhmotnělé násili ??

Nejsem si vědom, že bych své názory zpochybnil. Za ukázku předem děkuji.

1066 ivana ivana | 4. října 2007 v 19:44 | Reagovat

Ti naši,  ti nám toto neuvěří, oni jsou přece ti nejlepší Poláci.

Chodím někdy nakupovat do Polska, brambory, sýry apodobně, jak se ke mně ti obyčejní lidé za hranicí slušně chovají, to se člověk až diví. Něco si vyberu, a prodavačka mi řekne, něch se to pani nebierze, bo to nie jest dobre, niech se pani vybierze tutaj to. Sestra už mi říkala, ty muviš jak Polyna, ono ty základní věci se člověk zvykne, slovosled, intonaci

Kdežto někteří naši tvrdí jednají dost nadřazeně.

1067 ivana ivana | 4. října 2007 v 19:48 | Reagovat

To 1065

Genome, kolik je vám let, myslím, že jste starší než  doba podle písničky od Nohavici - Kdybych se narodil před sto lety. Ale už je 21. století, probud´te se.

1068 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 19:58 | Reagovat

to: Ivana (1066)

naši Poláci nám to nikdy neuvěří, protože si pořád myslí, že ze na ně Poláci z poza Olzy pořád čekají s otevřenou náručí

všiml jsem si ale zajímavé věci byť Bohumín je hraniční město, tak jsem ještě nezaznamenal, že by snad "naše" bohumínské PZKO jelo třeba zazpívat do sousedních Chalupek, to už spíše slyšel o návštěve tamní základní školy dětmi z české základní školy. Domnívám se proto, že tady existuje jakási řevnivost, kdy snad naši Poláci si myslí, že jsou polštější než rodilí Poláci:-)

a samozřejmě máte pravdu v podstatném rozdílu co se týče úslužnosti Poláku za hranicí ve srovnání s českými Poláky, kdy jsem se už několikrát setkal s tím, že prodejně jakési naše Polky to vypadalo, tak jako bych se ji měl klanět:-)

1069 genom genom | 4. října 2007 v 19:58 | Reagovat

To 1059. To je svatá pravda. My Poláci s českou příslušnosti jsne si do dnešního dne důvěru nevysloužili. Pořád patříme pod Benešovy dekrety a Varšava ne, proto platí ve všech česko-polských dohodách do dnes. Vyhazování nepřátel je vítěznou zvyklosti, ale v tomto případě

zapůsobil ještě odvet ! Tvrdíte, že do Ostravy přicházeli Poláci za práci v několika vlnách, ale po vzniku Československa byli vyhození jednou vlnou Tsunami !!

1070 genom genom | 4. října 2007 v 20:12 | Reagovat

To 1060, pořád nechápeš, že EU nejde o žádnou čitelnost. EU to platí proto, že chce zachovat euroregiony s celou jejich pestrosti !!! Já jsem Polák a kdybych neuměl číst český text, nemohl bych s Tebou diskutovat a tak je to se všemi autochtony!! Ty ses učil polštinu z večerníčků, ale nebylo by lip, kdyby polština byla vedlejším učebním předmětem na Těšínsku ! Teprve vyspělejší západní společnost doporučuje, aby každý občan na obou stranách hranice uměl svůj rodný jazyk, angličtinu jako jazyk světový a jazyk svého hraničního souseda - já bych si přál ještě vyučování nepřepisovaného dějepisu ve vzájemném spolužití .

1071 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 20:12 | Reagovat

to genom

nepřehánějte má babička byla Polka a nikdo ji nikdy po vzniku ČSR nevyhodil majetek si mohla nechat,

jiný problém měla tchýně mé tety a ať sama Polka, tak si dovolila vzít chlapa z Jižní Moravy a v roce 1938 po polském záboru byla naložena s dítětem s manželem a prasetem do vlaku a poslána do do rodiště jejího manžela tedy do Brna, jejich příbuzní byli celí šťastní.....no a pole a barák si zabral jejich soused , pohříchu Polák, kterému nevadilo, že je to  pole a barák kradené. Když se pak vrátila tak od ní bylo očekávano, že své děti dá do polské školy, ona to však neudělala, proč snad netřeba vysvětlovat....

A k tomu tsunami, to vám nežeru, to byste totiž nesměli mít polské školy, protože logicky by v nich nemohl být někdo učen no a  za ně můžete poděkovat Klementu Gottwaldovi, protože kdyby nebylo jeho tak vás odsunou zcela určitě

1072 genom genom | 4. října 2007 v 20:21 | Reagovat

To 1062, když někdo o něčem nic neví - tak je to pro něj pohádka, ale pro historiky to byla 18. nejdůležitější válka ve světových dějinách a myslím , že byste nechtěla se této pohádky přímo zůčastnit. Obmítá

se na papíře vše velmi lehce ! Bomba by to byla po tvrzení, že v její neprospěch pracoval nevědomky Beneš.

1073 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 20:29 | Reagovat

to genom (1070)

ta věc s učením se cizích jazyků je výtečná věc, jenom je zde malý háček, děcka už na základkách se musí učit pokud vím 2 cizí jazyky, a mají stejný problém jako já, učit se neznamená umět, já byť můj otec měl německé občanství a německy jsem se učil od 5. třídy doposud, tak ji sice trochu rozumím, ale nesložím větu delší než 4 slova a to z toho důvodu, že mě to prostě nebaví, stejnak jak to nebaví děcka ve školách, to že umím aspoň trochu polsky bylo způsobeno tím, že jak už někdo zmínil odposlouchal jsem ji z polské televize, protože u nás doma se mluvila zase hlavně po našemu, takže ten nápad je jistě dobrý, ale pokud ty děcka nepřesvědčích o tom, že cizí jazyk je k něčemu dobrý, tak se jej stejně nikdy nenaučí

a k tomu dějepisu, dnes většina dětí nezná ani rok nástupu Habsburků na český trůn, tak si nedělej iluze že z místním dějepisem by to dopadlo líp

1074 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 20:32 | Reagovat

to 1072

pořád s tou válkou proti bolševikům, v 18 nebo kterém roce ji poláci vyhráli a nejpozději o 30 později stejně podlehli.....

1075 genom genom | 4. října 2007 v 20:34 | Reagovat

To 1063, nebyl bych u soudu sám. Byli by tam ještě skuteční češti a polšti historikové, ale skutečně by tam nebyl žaden s Činčalů a jemu ,podobných. V mé rodině žijí Poláci, Češi,Slováci a vzájemně se velmi dobře snašíme, proč ale ještě po mne chcete, jako moudrém důchodci, abych se povznésl nad všechny polsko- české problémy, když vy se nechcete povznést nad unijní doporučení. Právě moje životní zkušenost mi napovídá, že hranice v prosinci skončí, ale problémy s Činčalama a Ky Su Čanama ješté zůstanou, než se naučí

historii Těšínska po první a druhé světové válce. Je to tak mnoho ??

1076 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 20:42 | Reagovat

to 1075

no a s těma česko -polskými problémy taky nesouhlasím, protože Warszawa ani Praha těšínské Poláky teď neřeší byť zde jsou jakési zdvořilostní návštěvy vyslanců polské vlády , aby se vlk nažral a koza zůstala celá

1077 genom genom | 4. října 2007 v 20:47 | Reagovat

Ještě k předchozímu. Život mezi Čechy v Čechách byl normální a dá se říct i přátelský, ale skoro každý skutečný Čech, když příšel na Těšínsko a zjistil, že se tady mluví jemu nesrozumitelnou řečí se přidal k Činčalům. Moje láska z Čech se zachovala podobně, ale to nebyl důvod k nějaké nenávisti vůčí Čechům. Jak byste se tvářila na zákaz / neoficiální/, ale v internacionálním státě mluvit   j e n  úředním jazykem. Problém je vysvětlitelný, oni byli doma a -- koho chléba...a to by trvalo tak dlouho, než by většinová společnost dozrála. EU to zrání hodně uspišila!!

1078 Bodlina Bodlina | 4. října 2007 v 20:49 | Reagovat

Genome,

je to s tebou těžké, pleteš páté přes deváté.

Jedno bych však jěště prosil vysvětlit - nad jaké unijní doporučení se to nechci povznést?

1079 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 20:53 | Reagovat

to 1077

to že se tu muselo mluvit jen jedním úředním jazykem není výmysl ČSR

Napoleon zakázal, aby se v oficiálním styku užívalo např. bretonštiny nebo provensálštiny, byť to do té doby nikomu nevadilo, protože řekl, že když jsou to francouzská území tak se zde bude mluvit francouzsky a tak to trvalo až do 90. let než tyhle zákony padly a opět se tak mohlo beztresně takto mluvit, byť ty jazyky asi už stejně vymřou

na tomto příkladě jde tedy usuzovat na to, že my jsme se jen opičili po jiných

1080 genom genom | 4. října 2007 v 20:55 | Reagovat

To 1064, souhlasím, ale proč mám umírat mezi Činčaly, kteří splňuji přísloví - poturčenec horší Turka,ale Činčala si jako škoprtok neumí přeloži své příjmení do "rodného" jazyka - jmenoval by se totíž Stíntěla !!

1081 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 21:03 | Reagovat

to 1080

ale zase příjmení to že plno lidí má polské příjmení ať už v polském pravopise nebo počeštělém není na území ČR žádná výjimka kolik Čechů se jmenuje např. Kraus  a z důvodu specifika Těšínská je tu zase plno Čechů, kteří se jmenuji Zaremba, Przewozny apod.  Ona totiž naštěstí národnost není dědičná a jejich děti se už možna budou cítit angličany a proto nemá smysl někomu nadávat do škoprtoku, ale prostě se tím musí každý smířit, byť mu to rve kůži

1082 genom genom | 4. října 2007 v 21:05 | Reagovat

To 1066, nejste proto Činčalová. Já k tvrdým nepatřím, když mám Češku za ženu a když moje dcery mluvily napřed český a teprve v obecné škole se naučily polsky Otec byl Polák s českou státní příslušnosti a u Poláků byl čechofil a u místních akrobatů / oni zvládli artistiku nejen národnostní, ale také politickou / Polok na hoki !!

1083 genom genom | 4. října 2007 v 21:14 | Reagovat

TO 1067, písnišky od Nohavice mám rád / umí i po naszymu / , ale já se probudit nemohu, poněvadž nemohu spát . Historii Těšínska jsem se učil ne z českých učebnic, kde o tom nic nebylo, ale slovním "przekazem" od okolí a rodičů a asi tak tomu bude i nadále, poněvadž po přepisování historie nasleduje "šťastné zapomenutí " te skutečné!!

1084 genom genom | 4. října 2007 v 21:20 | Reagovat

To 1068, nemáte pravdu. To mohou být jednotlivé případy, ale ze skutečné praxe se v obchodě vždy vyjadřuji česky i když právo by mi dovolilo se vyjádřovat polsky.

1085 Bodlina Bodlina | 4. října 2007 v 21:26 | Reagovat

[1077] genom

Je mi líto, opět musím konstatovat, že pleteš páté přes deváté. Nevím, co máš za problémy s nějakými Činčaly (já žádného neznám).

Nevím o žádném zákazu mluvit jen úředním jazykem(???). Neoficiální zákaz - opět se musím ptát co to je?

Co to je dozrání většinové společnosti? A jak to EU uspíšila?

Když jsem se ptal na život s Čechy, tak jsem měl samozřejmě na mysli život s Čechy tady na těšínsku!

Jednou píšeš, že bys byl u soudu sám, jindy bys tam byl s historiky. A kteří jsou ti podle tebe "skuteční", to je jistě každému jasné....

Ach jo.....

1086 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 21:26 | Reagovat

to 1068

já se také v obchodě vyjadřuji jen tak jak mě dovoluje zákon, nebudu na ní mluvit polsky když vím že dělám v polštině chyby, takže na mluvím slušně česky a milost paní se může po....

1087 ivana ivana | 4. října 2007 v 21:30 | Reagovat

Mám známou, asi 50 letou Polku, žije se svými dětní v dost hrozných sociálních poměrech. Ta mi už před asi 8 lety vykládala, vjyš, Těšín, to bude jedno miasto, něbydum granice. Dívala jsem se na ni a přemýšlela o tom, vždyt´  ta holka má nějaké vzdělání - má maturitu,

kam na ty blbosti chodí - no přece do místního spolku, nebudu ho radši jmenovat, už před 7 až 8 lety je zpracovávali. A  vjyš, že hotel Piast  v Těšíně patřil num, Polokum, moja mama to muvila, una to pamjynto. Tak jí říkám, vždyt´ jste hotel dostali zpátky, tak proč jste si ho zašantročili, no bo to Czap, to Glos Ludu pisol. No a dnes v přízemí hotelu Piast, kde by se mohla pěstovat kultura - jeviště, hlediště, sály a sálky, vesele obchodují Vietnamci. Pinjundze sum třeba.

1088 ivana ivana | 4. října 2007 v 21:33 | Reagovat

Ale raději s touto diskuzí oprav u končím, protože jak říká granit, ani Prahu,  ani Varšavu  Těšínsko nezajímá. Aspoń jsem si  vylila srdce, až mě z toho rozbolela páteř.

1089 genom genom | 4. října 2007 v 21:36 | Reagovat

To 1071, nepřeháním !

ad první odstavec - nelze to na žádné straně generalizovat

ad druhý - to byla asi odveta za rok 1919 a 1910 byl dříve než 1938 !

Podobný případ z mé rodiny : dědeček, který pracoval v dole byl na druhý den po hlasování na radnici ve prospěch Poláku "přeložen" do

Akna Slatiny na Podkarpack.

é rusi a doma zůstala manželka ze třemi dětmi.

ad třetí - Jestli bych bydlel v Ostravě až po Radvanice tak bych to asi zažil. ˇˇZil jsem kousek od Bohumína a skutečné Klema nám hodně naslíboval, chtěl být lepší než Uhlíř, ale pak jeho internacionalizmus musel přicházet z Moskvy, jinak by jej "chřípka" skolila mnohem dřív !

1090 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 21:38 | Reagovat

to 1087

něco podobného je v PZKO v Bohumíně, původně to byl objekt kde byla hospoda a obchod v prvním patře se normálně bydlelo, dnes tam hospoda není místo toho jsou tam jakési společenské místnost, kde se nevymalovalo snad 50 let, obchod taky skončil, knihovna taky odešla no a teď si v prvním patře zkouší nějaká zneuznaná kapela a sem tam se v obrovské prostoře bývale hospody konají jakési oslavy PZKO a tím to končí, jinak je to prázdné a slouží to pouze k sušení vzduchu:-D

1091 genom genom | 4. října 2007 v 21:39 | Reagovat

To 1078 o euroregionech v EU !!!!

1092 genom genom | 4. října 2007 v 21:45 | Reagovat

To 1079, ale proč se opičit. Každé opičení svédčí o nedostatečnosti

vlastní kultury a Freud říká, že kultura je součtem vzájkemných ohledů !!

1093 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 21:45 | Reagovat

to 1089

ale prosímtě za všechny problémy Poláku na Těšínsku může buď ČSR nebo Činčala nebo SSSR.

přitom je ten problém úplně jinde, žádný národ nemůže asimilovat pokud sám nechce, proč se nikdo nezeptá poláků na to, proč místo polských škol dávají děti raději do škol českých byť tu polskou mají třeba jako v Lutyni pod nosem? Proč když poslouchám mladé Poláky tak mezi sebou už nemluví už ani po našimu, ale slepeninou češtiny a polštiny ? Není snad ten pravý důvod v tom, že k rodělení Těšínska došlo už tak dávno, že s tou polskou stranou je už nic nespojuje????

1094 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 21:47 | Reagovat

to 1092

Freud byl jistě velkou osobností ve své době ale jeho učení je už dnes ve vědeckém světě chápano jako přežilé

1095 genom genom | 4. října 2007 v 21:49 | Reagovat

To1081, národnost není dědičná v pochybených rodinách, kde je kupovaná a podplatitelná !

1096 Granit Granit | E-mail | 4. října 2007 v 21:54 | Reagovat

to 1081

ale prosímtě kdyby byla národnost dědičná, tak ji máme všichni stejnou po Adamovi a Evě

1097 genom genom | 4. října 2007 v 21:56 | Reagovat

To 1085, Ach jo s Tebou. Já musím chápat dějiny Těšínska - páté přes deváte ve vašem podání a pořád se jen ve vysvětlování točíme kolem Vaší neználosti a nechuti. jsem důchodce a mám pořád argumenty do diskuze, ale už nemám sílu a musím jit spát. Nechme to na zítra a zase na shledanou.

1098 ivana ivana | 4. října 2007 v 21:56 | Reagovat

Ještě naposled, genome, nezlob se, ale máš nějaký blok.

1099 Jacek Jacek | 4. října 2007 v 23:27 | Reagovat

To 1087, ivano, ta tvoje známá měla pravdu!

Přece už teď hranice jsou pootevřené a za dva měsíce, po rozšíření shengenského prostoru, zmizí úplně. Budeme moct překračovat hranice obou států kdekoliv.

Oba městské organismy Těšínů se budou stále více propojovat, uvažuje se o společné městské dopravě, společných záchranných službách a pod. V nejbližší době oba břehy Olzy propojí nové mosty. V budoucnu to zase bude jedno město, ku prospěchu všech jeho obyvatel.

1100 ivana ivana | 5. října 2007 v 7:56 | Reagovat

Jacku, Jacku, hranice zůstanou, zmizí pouze celníci, takže bude větší  šmelina. A města Cieszyn a Český Těšín jsou dvě zcela rozdílná města již na první pohled, a každé z nich je zcela samostatné, jejich spojení je tvoje zbožné přání.

Zobrazit novější komentáře

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.